Popis softwarového návrhu
Návaznost programů a tok dat mezi nimi je zobrazen na obrázku 1. Jako MKP řešič je zatím předpokládán jakýkoliv softwarový balík pro statickou analýzu stavebních konstrukcí založený na metodě konečných prvků, který jako výsledek výpočtu vrací posuny v uzlech a napětí v integračních bodech sítě. V budoucnu by měly být podporovány výpočty libovolných konstrukcí, namáhaných nejen mechanicky, ale i například teplotou.
Obrázek 1. Návaznost programů a tok dat mezi nimi.
Pro komunikaci mezi řešičem a modulem MEER je potřeba implementovat rozhraní, které se bude starat o potřebnou výměnu dat. Nejefektivnější způsob propojení je implementace rozhraní přímo do kódu MKP řešiče a přilinkování knihovny MEER. Pro vývojovou pilotní aplikaci bylo rozhraní a knihovna ověřeny v prostředí MIDAS (vyvinuto v rámci projektu MPO FRI-T1/568 – Integrované nástroje pro generativní design a zvýšení konkurenceschopnosti české architektury) sloužícím pro automatizované zpracování vstupních a výstupních dat MKP výpočtů. Jako řešič pro testování byl zvolen konečněprvkový balík OOFEM ve spojení s generátorem sítě T3d.
Protože vybraný projektivní odhad chyby (SPR i ZZ) patří mezi aposteriorní metody, je potřeba před vlastním voláním knihovny MEER provést výpočet/analýzu zadané konstrukce. Knihovna pak provede odhad chyby řešení a navrhne změnu sítě. Rozepsání jednotlivých kroků:
- 1. zadání konstrukce (MKP řešič),
- 2. generování počáteční sítě, výpočet (MKP řešič),
- 3. předání výsledků modulu (rozhraní),
- 4. odhad chyby řešení a návrh změny sítě (modul MEER),
- 5. předání požadavků na hustotu sítě řešiči (rozhraní),
- 6. generování modifikované sítě, výpočet (MKP řešič).
Body 3-6 se mohou několikrát zopakovat, dokud není dosaženo uspokojivého výsledku, tj. chyba řešení je dostatečně blízko nebo nižší chyby předepsané.
