MK 2025
V roce 2025 se hrálo 11. listopadu a zapojilo se 33 soutěžících sdružených do 9 týmů.
Týmová soutěž
Tentokrát byla hned tři družstva z devíti pouze tříčlenná, a tomu se mírně přizpůsobila i pravidla pro hodnocení týmové soutěže.
Každý tým odházel dvě série hodů. Pro
čtyřčlenná družstva se v každé sérii započítaly výsledky tří nejlepších hráčů.
Pro tříčlenná se z celkově šesti dosažených výsledků škrtnul ten nejhorší. Protože se pak započítalo jen pět výsledků místo šesti, součet se přenásobil koeficientem 1,2. Jinými slovy, nejhorší výsledek se nahradil průměrem z pěti zbývajících.
Tradiční tým Kájo HOP! v posledních letech nastupoval bez své velitelky, která byla vázána mateřskými povinnostmi. Letos se však Kája do sestavy vrátila a na její počest tým zvítězil ve velkém stylu. Překonal přitom svůj 9 let starý rekord soutěže družstev, který měl hodnotu 780 bodů (což znamená průměrný nához 130 bodů). Přestože tento výkon již léta odolával, letos byl pokořen rovnou o 81 bodů. Jak se to mohlo podařit? Jde o součet výkonů 161, 145 a 126 v první sérii a 157, 148 a 124 ve druhé sérii. Průměr těchto výkonů je 143,5. Neuvěřitelné! Nához 161 patřil Honzovi Vorlovi a byl nejlepším výkonem kvalifikace.
Na dosah ke starému rekordu se přiblížil i loňský vítěz - tým XXXL+M, který byl také čtyřčlenný a celkově získal 778 bodů. Díky novému pravidlu ho však předstihl tříčlenný tým rodiny Zemanovy, o kterém se organizátor teprve dodatečně dověděl, že si zvolil název Tři mušketýři. Jedná se o třígenerační tým tvořený Josefem, Jenem a Petrem. V první sérii všechny šokoval kombinací náhozů 159, 156 a 123 (od nejstaršího člena k nejmladšímu). Tento tým tedy po první sérii jasně vedl, ale ve druhé došlo k útlumu a při prostém součtu všech šesti výkonů by výsledek byl 756 bodů. Nicméně podle nového pravidla se nejhorší výkon 104 nahradil průměrem ostatních. Po této korekci se Tři mušketýři se 782 body dostali na stříbrnou příčku a odsunuli XXXL+M na bronzovou.
Další tradiční tým Milan a tři kuželky až do loňského roku hrál vždy ve stejném složení, ale letos poprvé nastoupil bez Karla Mikeše. Ve svém středu nadšeně uvítal nejmladší účastnici turnaje, Marušku Sýkorovou, která bojovala statečně a i po skončení hodnocené části turnaje dál pilně trénovala na uvolněné dráze. Její čas jistě ještě přijde, ale letos zůstali M+3K pod stupni vítězů. Za nimi se umístilo Žralokolonádo 2, tedy loni utvořený tým v mírně obměněné sestavě, ale s prakticky stejným výkonem jako před rokem (640 místo 641). Šestý byl Anakin, který házel ve třech, ale korekce z prostého součtu 590 na upravených 623 jeho pořadí nijak nezměnila. Totéž platí i pro další tříčlenný tým MaCuDa. Soutěž svou účastí obohatily i česko-italské týmy Squadra cezzura a To není mapa. Velmi sympatickým rysem letošního turnaje bylo zastoupení různých zemí (ČR, Itálie, Čína) i generací. Kromě již zmíněného rodinného týmu se zapojily dvě dvojice matka s dcerou a jedna otec se synem. Ondra Bittnar měl letos bohužel večerní přednášku a přišel se opožděně jen podívat na svého otce Petra, který soutěžil za přihlížení dědečka Zdeňka.
Konečné pořadí v soutěži týmů:
| 1 | Kájo HOP! | Karolína Jandová, Richard Valenta, Jan Vorel, Ondřej Zobal | 432 | 429 | 861 |
| 2 | Tři mušketýři | Josef Zeman, Jan Zeman, Petr Zeman | 438 | 318 (+26) | 782 |
| 3 | XXXL+M | Petr Bittnar, Zdeněk Prošek, Petr Bočan, Aleš Jíra | 358 | 420 | 778 |
| 4 | Milan a tři kuželky | Milan Jirásek, Petr Havlásek, Jan Stránský, Marie Sýkorová | 306 | 377 | 683 |
| 5 | Žralokonádo 2 | Betty Havlová, Petra Tichá, Pavel Rychnovský, Pavel Reiterman | 296 | 344 | 640 |
| 6 | ANAKIN | Anna Kučerová, Bořek Patzák, Jiří Němeček | 293 | 297 (+33) | 623 |
| 7 | To není mapa | Lenka Dohnalová, Blanka Dohnalová, Ondřej Faltus, Marco Amato | 292 | 247 | 539 |
| 8 | MaCuDa | Markéta Karvánková, Cunyi Bruce Li, David Krybus | 237 | 253 (+16) | 506 |
| 9 | Squadra cezzura | Martin Kružík, Jan Kružík, Riccardo Voso, Marco Bresciani | 200 | 288 | 488 |
Body v závorce jsou bonusové body pro tříčlenné týmy, které odpovídají náhradě nejhoršího výsledku průměrem z ostatních pěti.
Soutěž jednotlivců
Pro každého účastníka soutěže družstev se lepší z jeho dvou sérií započítávala jako výkon do kvalifikace jednotlivců. Postup mezi 16 nejlepších se tentokrát lámal na hranici 123 bodů. Nejlepšími výkony se kvalifikovali Standa (156) a Aleš s Bořkem (oba 154), čtvrtým nasazeným se stal Vorlas (150).
Šestnáct nejlepších kvalifikantů bylo podle výkonů rozřazeno do čtyř čtvrtfinálových skupin, které odházely jednu sérii a dva nejlepší z každé skupiny postoupili do semifinále. Tam se totéž opakovalo ve dvou skupinách, ze kterých vzešli čtyři finalisté.
Boje ve čtvrtfinále byly velmi dramatické a úroveň značně nevyrovnaná. V jedné ze čtvrtfinálových skupin vypadl Bořek i s velmi solidním výkonem 135, na druhou stranu jinde se postupovalo i se 108 body a tímto šťastlivcem byl budoucí vítěz. Za zmínku stojí, že turnaje se účastnilo všech šest jeho vítězů z předchozích let, ale ani jeden se neprobojoval do finále. Čtvrtfinále se kromě již zmíněného Bořka stalo osudným i pro Aleše, Ondru Zobala a Richarda. V semifinále pak skončil Petr Bittnar a obhájce titulu Pavel Reiterman.
Semifinále však vejde do historie zejména tím, že se zde k fantastickému výkonu 199 bodů vzepjal předtím spíše nenápadný Petr Havlásek, který tak o 8 bodů překonal 9 let starý rekord soutěže a vymazal z rekordních tabulek Karla. Pro zajímavost, rekordní výkon vznikl na základě těchto hodů: triple strike, spare, 9, spare, strike, spare, spare, strike, 7. Úžasné!
Rekordman
Šampioni
Ve finále se pak jako obvykle projevila únava a nervozita, nicméně jeho účastníci statečně bojovali a po napínavém závěru zvítězil Honza Vorel jen o dva body právě před Petrem. Stal se tak celkově sedmým šampionem a po slavnostním předání cen se s putovním pohárem vyfotil spolu se všemi svými předchůdci, z nichž pouze Richardovi se podařilo vyhrát dvakrát.
Zde si můžete prohlédnout další fotky z turnaje.
Konečné pořadí v roce 2024 (nejlepších 16 jednotlivců):
| 1 | Jan Vorel | 108 | 161 | 131 |
| 2 | Petr Havlásek | 127 | 199 | 129 |
| 3 | Milan Jirásek | 147 | 131 | 126 |
| 4 | Zdeněk Prošek | 142 | 159 | 91 |
| 5 | Pavel Reiterman | 138 | 124 | |
| 6 | Andreas Vikelis | 113 | 114 | |
| 7 | Petr Bittnar | 133 | 90 | |
| 8 | Pavel Rychetský | 145 | 76 | |
| 9 | Bořek Patzák | 135 | ||
| 10 | Jiří Němeček | 128 | ||
| 11 | Stanislav Šulc | 118 | ||
| 12 | Aleš Jíra | 114 | ||
| 13 | Jan Havelka | 112 | ||
| 14 | Ondřej Zobal | 107 | ||
| 15 | Karel Mikeš | 103 | ||
| 16 | Richard Valenta | 102 |
Platné rekordy
- Družstva: 780 bodů, tým Kájo HOP, MK 2016
- Jednotlivci: 199 bodů, Petr Havlásek, MK 2024