MK 2025
V roce 2025 se hrálo 11. listopadu a zapojilo se 33 soutěžících sdružených do 9 týmů.
Týmová soutěž
Tentokrát byla hned tři družstva z devíti pouze tříčlenná, a tomu se mírně přizpůsobila i pravidla pro hodnocení týmové soutěže.
Každý tým odházel dvě série hodů. Pro
čtyřčlenná družstva se v každé sérii započítaly výsledky tří nejlepších hráčů.
Pro tříčlenná se z celkově šesti dosažených výsledků škrtnul ten nejhorší. Protože se pak započítalo jen pět výsledků místo šesti, součet se přenásobil koeficientem 1,2. Jinými slovy, nejhorší výsledek se nahradil průměrem z pěti zbývajících.
Tradiční tým Kájo HOP! v posledních letech nastupoval bez své velitelky, která byla vázána mateřskými povinnostmi. Letos se však Kája do sestavy vrátila a na její počest tým zvítězil ve velkém stylu. Překonal přitom svůj 9 let starý rekord soutěže družstev, který měl hodnotu 780 bodů (což znamená průměrný nához 130 bodů). Přestože tento výkon již léta odolával, letos byl pokořen rovnou o 81 bodů. Jak se to mohlo podařit? Jde o součet výkonů 161, 145 a 126 v první sérii a 157, 148 a 124 ve druhé sérii. Průměr těchto výkonů je 143,5. Neuvěřitelné! Nához 161 patřil Honzovi Vorlovi a byl nejlepším výkonem kvalifikace.
Na dosah ke starému rekordu se přiblížil i loňský vítěz - tým XXXL+M, který byl také čtyřčlenný a celkově získal 778 bodů. Díky novému pravidlu ho však předstihl tříčlenný tým rodiny Zemanovy, o kterém se organizátor teprve dodatečně dověděl, že si zvolil název Tři mušketýři. Jedná se o třígenerační tým tvořený Josefem, Jenem a Petrem. V první sérii všechny šokoval kombinací náhozů 159, 156 a 123 (od nejstaršího člena k nejmladšímu). Tento tým tedy po první sérii jasně vedl, ale ve druhé došlo k útlumu a při prostém součtu všech šesti výkonů by výsledek byl 756 bodů. Nicméně podle nového pravidla se nejhorší výkon 104 nahradil průměrem ostatních. Po této korekci se Tři mušketýři se 782 body dostali na stříbrnou příčku a odsunuli XXXL+M na bronzovou.
Další tradiční tým Milan a tři kuželky až do loňského roku hrál vždy ve stejném složení, ale letos poprvé nastoupil bez Karla Mikeše. Ve svém středu nadšeně uvítal nejmladší účastnici turnaje, Marušku Sýkorovou, která bojovala statečně a i po skončení hodnocené části turnaje dál pilně trénovala na uvolněné dráze. Její čas jistě ještě přijde, ale letos zůstali M+3K pod stupni vítězů. Za nimi se umístilo Žralokolonádo 2, tedy loni utvořený tým v mírně obměněné sestavě, ale s prakticky stejným výkonem jako před rokem (640 místo 641). Šestý byl Anakin, který házel ve třech, ale korekce z prostého součtu 590 na upravených 623 jeho pořadí nijak nezměnila. Totéž platí i pro další tříčlenný tým MaCuDa. Soutěž svou účastí obohatily i česko-italské týmy Squadra cezzura a To není mapa. Velmi sympatickým rysem letošního turnaje bylo zastoupení různých zemí (ČR, Itálie, Čína) i generací. Kromě již zmíněného rodinného týmu se zapojily dvě dvojice matka s dcerou a jedna otec se synem. Ondra Bittnar měl letos bohužel večerní přednášku a přišel se opožděně jen podívat na svého otce Petra, který soutěžil za přihlížení dědečka Zdeňka.
Konečné pořadí v soutěži týmů:
| 1 | Kájo HOP! | Karolína Jandová, Richard Valenta, Jan Vorel, Ondřej Zobal | 432 | 429 | 861 |
| 2 | Tři mušketýři | Josef Zeman, Jan Zeman, Petr Zeman | 438 | 318 (+26) | 782 |
| 3 | XXXL+M | Petr Bittnar, Zdeněk Prošek, Petr Bočan, Aleš Jíra | 358 | 420 | 778 |
| 4 | Milan a tři kuželky | Milan Jirásek, Petr Havlásek, Jan Stránský, Marie Sýkorová | 306 | 377 | 683 |
| 5 | Žralokonádo 2 | Betty Havlová, Petra Tichá, Pavel Rychnovský, Pavel Reiterman | 296 | 344 | 640 |
| 6 | ANAKIN | Anna Kučerová, Bořek Patzák, Jiří Němeček | 293 | 297 (+33) | 623 |
| 7 | To není mapa | Lenka Dohnalová, Blanka Dohnalová, Ondřej Faltus, Marco Amato | 292 | 247 | 539 |
| 8 | MaCuDa | Markéta Karvánková, Cunyi Bruce Li, David Krybus | 237 | 253 (+16) | 506 |
| 9 | Squadra cezzura | Martin Kružík, Jan Kružík, Riccardo Voso, Marco Bresciani | 200 | 288 | 488 |
Body v závorce jsou bonusové body pro tříčlenné týmy, které odpovídají náhradě nejhoršího výsledku průměrem z ostatních pěti.
Soutěž jednotlivců
Pro každého účastníka soutěže družstev se lepší z jeho dvou sérií započítávala jako výkon do kvalifikace jednotlivců. Přestože obecně byla úroveň letošní soutěže velmi vysoká, k postupu tentokrát stačilo 107 bodů (loni bylo potřeba 123). Nejlepšími výkony se kvalifikovali Vorlas (161), Josef Zeman (159) a Ondra Zobal (157), čtvrtým nasazeným se stal Honza Zeman (156). Mimo hru překvapivě zůstal Petr Havlásek, který v loňském semifinále stanovil rekord jednotlivců na 199 bodů.
Šestnáct nejlepších kvalifikantů bylo podle výkonů rozřazeno do čtyř čtvrtfinálových skupin, které odházely jednu sérii. V zájmu urychlení průběhu se letos hrálo podle upraveného systému bez semifinále. Do pětičlenného finále postupovali vítězové skupin a ze zbylých čtvrtfinalistů navíc ten s nejvyšším náhozem. Ukázalo se, že tento poněkud krutý systém přispívá k dramatičnosti soutěže a závěrečné boje proběhly za velkého zájmu diváků.
V první skupině se Vorlasovi nepodařilo navázat na skvělý výkon z kvalifikace a na jeho úkor se do finále dostal Milan. V souběžně hrané druhé skupině byla situace zpočátku vyrovnaná. Nejlepší start měl Josef Zeman a po 6. kole vedl Honza Stránský s mírným náskokem na Pavla Reitermana. Pak se ale Pavel vzepjal k fantastickému závěru (spare, 4 striky za sebou a 8) a výkonem 191 zcela odletěl svým konkurentům. Druhé místo ve skupině velmi těsně uhájil Honza Stránský, ale jak se později ukázalo, k postupu to nestačilo.
Předčasným vrcholem večera se stal výkon Richarda ve třetí skupině. Poprvé v historii jsme na MK viděli dvoustovkový výkon, takže padl i loňský rekord Petra Havláska. Richard zahájil devítkou, ale pak následovalo 6 striků za sebou, což samozřejmě postupně dostalo publikum do varu. Přestože postup už měl Richard jednoznačně zajištěn, udržel pevné nervy a zakončil svou sérii sparem, devítkou, sparem a devítkou, což ve výsledku dalo neuvěřitelných 225 bodů. I další účastníci tohoto čtvrtfinále zahráli výborně a druhé místo s náhozem 142 vyneslo Ondrovi Zobalovi postup do finále. Na paty mu šlapali Petr Bittnar (135) a Jirka Němeček (125).
V poslední čtvrtfinálové skupině se sešli otec a syn Zemanovi s bývalými vítězi Bořkem a Alešem. Do 6. kola měl mírně navrch Bořek, ale jeho naděje ukončila v posledním kole osmička, zatímco Aleš se závěrečným sparem a osmičkou dostal na 146 bodů. Vzhledem ke skvělému výkonu Ondry ve vedlejší skupině tentokrát Bořkových 130 na postup nestačilo.
Rekordman
Šampioni
Na rozdíl od předchozích let mělo i finále vynikající úroveň, i když zopakování dvoustovky se samozřejmě čekat nedalo. Favoritem byl rekordman Richard, který šel skutečně od začátku do vedení, ale v závěsu se drželi Aleš a Pavel Reiterman. Do sedmého kola Richard hodil čtyři striky, vytvořil si určitý náskok a zdálo se, že směřuje k vítězství. Pak se však karta obrátila, v posledních třech kolech hodil Aleš dva striky a spare a zakončil prémiovým strikem, což mu přineslo celkově 182 bodů. Richard už předvedl jen jeden spare a s výsledkem 161 bodů obsadil druhou příčku, zatímco Pavel se 146 body skončil třetí. Na stupních vítězů se tak objevili tři borci, kteří už v minulosti celý turnaj vyhráli. Aleš byl historicky prvním vítězem a po 10 letech se vrátil na nejvyšší stupínek. Zároveň jsou spolu s Richardem jediní dva, kterým se podařilo trofej získat dvakrát. A to navíc i letos čtvrtý Ondra je také bývalým šampionem. Přestože bowling je zrádný sport a pravidla vyřazovací soutěže letos byla obzvlášť krutá, zdá se, že naši nejlepší kuželkáři dlouhodobě předvádějí skvělé výkony. Letošní finále bylo ale skutečně špičkové, o čemž svědčí i to, že všech pět finalistů předvedlo výkon, který by loni stačil na vítězství.
Starý text:
Ve finále se pak jako obvykle projevila únava a nervozita, nicméně jeho účastníci statečně bojovali a po napínavém závěru zvítězil Honza Vorel jen o dva body právě před Petrem. Stal se tak celkově sedmým šampionem a po slavnostním předání cen se s putovním pohárem vyfotil spolu se všemi svými předchůdci, z nichž pouze Richardovi se podařilo vyhrát dvakrát.
Zde si můžete prohlédnout další fotky z turnaje.
Konečné pořadí v roce 2025 (nejlepších 16 jednotlivců):
| 1 | Aleš Jíra | 146 | 182 |
| 2 | Richard Valenta | 225 | 161 |
| 3 | Pavel Reiterman | 191 | 146 |
| 4 | Ondřej Zobal | 142 | 137 |
| 5 | Milan Jirásek | 145 | 132 |
| 6 | Petr Bittnar | 135 | |
| 7 | Bořek Patzák | 130 | |
| 8 | Jiří Němeček | 125 | |
| 9 | Jan Stránský | 122 | |
| 10 | Josef Zeman | 121 | |
| 11 | Jan Vorel | 106 | |
| 12 | Petr Zeman | 100 | |
| 13 | Lenka Dohnalová | 93 | |
| 14 | Pavel Rychnovský | 91 | |
| 15 | Jan Zeman | 78 | |
| 16 | Zdeněk Prošek | 70 |
Platné rekordy
- Družstva: 780 bodů, tým Kájo HOP, MK 2016
- Jednotlivci: 199 bodů, Petr Havlásek, MK 2024