MK 2019

Bowlingový turnaj MK 2019 proběhl 19. listopadu 2019 v prostorách Bowlingu Dejvice za účasti 32 soutěžících sdružených do 8 týmů. Kromě účastníků z katedry mechaniky se turnaje tradičně zúčastnili i spřátelení borci a borkyně z NTK.

Týmová soutěž

Soutěžila čtyřčlenná družstva, která odházela dvě série hodů. V každé sérii se započítaly výsledky tří nejlepších hráčů daného družstva.

O stupně vítězů bojovaly tradiční týmy - obhájci trofeje XXXL+S, předloňští vítězové Milan a tři kuželky a obnovený tým Kájo HOP!, tentokrát bohužel bez Káji. Chyběla i Edita, takže místo jejích ET's se zformoval potenciálně silný tým ANAKIN, ve kterém slavil návrat k aktivnímu bowlingu Martin Horák. Naopak XXXL+S byli na poslední chvíli oslabeni o někdejšího šampiona Aleše. Zřejmě i proto o nejvyšší stupínek bojovali Kájo HOP! s Milanem a třemi kuželkami. O těsném vítězství posledně jmenovaného týmu rozhodly až famózní poslední hody Karla. Nejlepšího individuálního výkonu ale dosáhl loňský vítěz Bořek výkonem 159 bodů a jeho ANAKIN zůstal jen těsně za bronzovou příčkou. V týmu Kájo HOP! zazářil Ondra (153 bodů) a dobře se rozehříval Richard (140 bodů).

Celkový výkon vítězů byl 776 bodů a přiblížil se na dosah k rekordním 780 bodům z roku 2016.

Konečné pořadí v soutěži týmů:

1	Milan a 3 kuželky	Milan Jirásek, Petr Havlásek, Jan Stránský, Karel Mikeš	359	417	776
2	Kájo HOP!	Pavel Reitermann, Soňa Valentová, Ondřej Zobal, Richard Valenta	354	411	765
3	XXXL+S	Tomáš Plachý, Pavel Tesárek, Petr Bittnar, Naděžda Firsová	322	326	648
4	ANAKIN	Anna Kučerová, Bořek Patzák, Martin Horák, Jan Sýkora	294	342	636
5	Náhodný výběr	Luboš Řehounek, Jan Štěpánek, Pavel Trávníček, Stanislav Šulc	328	289	617
6	Pallomeri	Alena Chodounská, Tereza Kadlecová, Alex Ryzhkov, Jakub Szarzec	260	331	591
7	Fornobia	Stephanie Krueger, Brent Rees, Boris Skenderija, Sasha Skenderija	269	315	584
8	CLEF	Claudio Pagani, Lorenzo Baldi, Emma La Malfa Ribolla, Florian Marconi	256	313	569

Soutěž jednotlivců

Pro každého účastníka soutěže družstev se lepší z jeho dvou sérií započítávala jako výkon do kvalifikace jednotlivců. Ke standardnímu postupu mezi 16 nejlepších tentokrát stačilo 110 bodů, ovšem vzhledem ke zranění Pavla Tesárka dostala příležitost Tereza, kterou vzhledem k její fyzické nepřítomnosti na dráze zastoupil Claudio. Ten se posléze probojoval až do finále, přestože v kvalifikaci obsadil až 19. místo. Nejlepšími výkony se kvalifikovali Bořek (159), Ondra (153) a Karel (149).

Šestnáct nejlepších kvalifikantů bylo podle výkonů rozřazeno do čtyř čtvrtfinálových skupin, které odházely jednu sérii a dva nejlepší z každé skupiny postoupili do semifinále. Tam se totéž opakovalo ve dvou skupinách, ze kterých vzešli čtyři finalisté.

Ve čtvrtfinále všem vyrazil dech Richard Valenta, který naházel 185 bodů. Spolu s ním suverénně postoupil i předloňský vítěz Petr Bittnar (148). Pěkné výkony ve svých skupinách předvedli i Boris (134), Ondra (133) a Claudio pod jménem Tereza (132). Obhájce titulu Bořek zřejmě šetřil síly, ale nakonec prošel dál. V jeho skupině při shodném náhozu Honzy Stránského a Standy rozhodovalo o postupu pomocné kritérium - lepší výkon v předchozí fázi turnaje.

V obou semifinálových skupinách se odehrávalo velké drama, i když na rozdílných úrovních. Skupina smrti svedla dohromady tři předchozí vítěze a po velkém boji se náhozem 144 bodů do finále dostal Bořek, ovšem při bodové shodě mezi Richardem a Petrem (128) bylo opět nutno použít pomocné kritérium a Petr vypadl navzdory tomu, že ve čtvrtfinále byl jeho výkon druhý nejlepší. Ve skupině života byly rozdíly ještě těsnější a všichni čtyři soutěžící se vešli do rozmezí 107-113 bodů. Štěstěna nakonec přála Borisovi a Tereze, zatímco zklamaný byl Ondra, který jen vzpomínal na svých 153 z kvalifikace. Opět se ukázalo, že k úspěchu v turnaji je potřeba udržet stálou výkonnost v pěti kolech za sebou, což se ne vždy podaří.

Finále bylo skutečným vyvrcholením, protože stále početnější diváci nadšeně povzbuzovali své oblíbence, zejména mužnou Terezu. Vyhecovanou atmosféru nakonec nejlépe zvládl Richard, který zvítězil velmi kvalitním výkonem 156 bodů a stal se prvním borcem, který MK vyhrál dvakrát. Bořek si udržel svůj vysoký standard a bral stříbro za 136 bodů. Na bronzový stupínek vystoupil Boris za nadšeného potlesku početného týmu Fornobia. Na Terezu sice zbyla jen bramborová medaile, ale vzhledem k její pozici v kvalifikaci byl i sám postup do finále malým zázrakem.

Na závěr se sluší připomenout, že přes vysokou úroveň soutěže historický rekord Karla Mikeše z prvního ročníku (191 bodů) opět odolal.

Zde si můžete pustit videozáznam závěrečného ceremoniálu s vyhlášením vítězů.

Konečné pořadí (nejlepších 16 jednotlivců):

1	Richard Valenta	185	128	156
2	Bořek Patzák	122	144	136
3	Boris Skenderija	134	113	119
4	Tereza (Claudio Pagani)	132	110	107
5	Petr Bittnar	148	128
6	Jan Stránský	114	121
7	Ondřej Zobal	133	108
8	Lorenzo Baldi	119	107
9	Petr Havlásek	124
10	Pavel Reitermann	120
11	Luboš Řehounek	119
12	Karel Mikeš	117
13	Alex Ryzhkov	115
14	Stanislav Šulc	114
15	Milan Jirásek	100
16	Brent Rees	85

Nejlepší výkon dne: Richard Valenta, 185 bodů ve čtvrtfinále

Platné rekordy

• Družstva: 780 bodů, tým Kájo HOP, MK 2016
• Jednotlivci: 191 bodů, Karel Mikeš, MK 2015

Odkazy na předchozí ročníky

• MK 2015, 20. ledna 2016
• MK 2016, 28. listopadu 2016
• MK 2017, 4. prosince 2017
• MK 2018, 27. listopadu 2018