MK 2019
Bowlingový turnaj MK 2019 proběhl 19. listopadu 2019 v prostorách Bowlingu Dejvice za účasti 32 soutěžících sdružených do 8 týmů. Kromě účastníků z katedry mechaniky se turnaje tradičně zúčastnili i spřátelení borci a borkyně z NTK.
Týmová soutěž
Soutěžila čtyřčlenná družstva, která odházela dvě série hodů. V každé sérii se započítaly výsledky tří nejlepších hráčů daného družstva.
O stupně vítězů bojovaly tradiční týmy - obhájci trofeje XXXL+S, předloňští vítězové Milan a tři kuželky a obnovený tým Kájo HOP!, tentokrát bohužel bez Káji. Chyběla i Edita, takže místo jejích ET's se zformoval potenciálně silný tým ANAKIN, ve kterém slavil návrat k aktivnímu bowlingu Martin Horák. Naopak XXXL+S byli na poslední chvíli oslabeni o někdejšího šampiona Aleše. Zřejmě i proto o nejvyšší stupínek bojovali Kájo HOP! s Milanem a třemi kuželkami. O těsném vítězství posledně jmenovaného týmu rozhodly až famózní poslední hody Karla. Nejlepšího individuálního výkonu ale dosáhl loňský vítěz Bořek výkonem 159 bodů a jeho ANAKIN zůstal jen těsně za bronzovou příčkou. V týmu Kájo HOP! zazářil Ondra (153 bodů) a dobře se rozehříval Richard (140 bodů).
Celkový výkon vítězů byl 776 bodů a přiblížil se na dosah k rekordním 780 bodům z roku 2016.
Konečné pořadí v soutěži týmů:
1 | Milan a 3 kuželky | Milan Jirásek, Petr Havlásek, Jan Stránský, Karel Mikeš | 359 | 417 | 776 |
2 | Kájo HOP! | Pavel Reiterman, Soňa Valentová, Ondřej Zobal, Richard Valenta | 354 | 411 | 765 |
3 | XXXL+S | Tomáš Plachý, Pavel Tesárek, Petr Bittnar, Naděžda Firsová | 322 | 326 | 648 |
4 | ANAKIN | Anna Kučerová, Bořek Patzák, Martin Horák, Jan Sýkora | 294 | 342 | 636 |
5 | Náhodný výběr | Luboš Řehounek, Jan Štěpánek, Pavel Trávníček, Stanislav Šulc | 328 | 289 | 617 |
6 | Pallomeri | Alena Chodounská, Tereza Kadlecová, Alex Ryzhkov, Jakub Szarzec | 260 | 331 | 591 |
7 | Fornobia | Stephanie Krueger, Brent Rees, Boris Skenderija, Sasha Skenderija | 269 | 315 | 584 |
8 | CLEF | Claudio Pagani, Lorenzo Baldi, Emma La Malfa Ribolla, Florian Marconi | 256 | 313 | 569 |
Soutěž jednotlivců
Pro každého účastníka soutěže družstev se lepší z jeho dvou sérií započítávala jako výkon do kvalifikace jednotlivců. Ke standardnímu postupu mezi 16 nejlepších tentokrát stačilo 110 bodů, ovšem vzhledem ke zranění Pavla Tesárka dostala příležitost Tereza, kterou vzhledem k její fyzické nepřítomnosti na dráze zastoupil Claudio. Ten se posléze probojoval až do finále, přestože v kvalifikaci obsadil až 19. místo. Nejlepšími výkony se kvalifikovali Bořek (159), Ondra (153) a Karel (149).
Šestnáct nejlepších kvalifikantů bylo podle výkonů rozřazeno do čtyř čtvrtfinálových skupin, které odházely jednu sérii a dva nejlepší z každé skupiny postoupili do semifinále. Tam se totéž opakovalo ve dvou skupinách, ze kterých vzešli čtyři finalisté.
Ve čtvrtfinále všem vyrazil dech Richard Valenta, který naházel 185 bodů. Spolu s ním suverénně postoupil i předloňský vítěz Petr Bittnar (148). Pěkné výkony ve svých skupinách předvedli i Boris (134), Ondra (133) a Claudio pod jménem Tereza (132). Obhájce titulu Bořek zřejmě šetřil síly, ale nakonec prošel dál. V jeho skupině při shodném náhozu Honzy Stránského a Standy rozhodovalo o postupu pomocné kritérium - lepší výkon v předchozí fázi turnaje.
V obou semifinálových skupinách se odehrávalo velké drama, i když na rozdílných úrovních. Skupina smrti svedla dohromady tři předchozí vítěze a po velkém boji se náhozem 144 bodů do finále dostal Bořek, ovšem při bodové shodě mezi Richardem a Petrem (128) bylo opět nutno použít pomocné kritérium a Petr vypadl navzdory tomu, že ve čtvrtfinále byl jeho výkon druhý nejlepší. Ve skupině života byly rozdíly ještě těsnější a všichni čtyři soutěžící se vešli do rozmezí 107-113 bodů. Štěstěna nakonec přála Borisovi a Tereze, zatímco zklamaný byl Ondra, který jen vzpomínal na svých 153 z kvalifikace. Opět se ukázalo, že k úspěchu v turnaji je potřeba udržet stálou výkonnost v pěti kolech za sebou, což se ne vždy podaří.
Finále bylo skutečným vyvrcholením, protože stále početnější diváci nadšeně povzbuzovali své oblíbence, zejména mužnou Terezu. Vyhecovanou atmosféru nakonec nejlépe zvládl Richard, který zvítězil velmi kvalitním výkonem 156 bodů a stal se prvním borcem, který MK vyhrál dvakrát. Bořek si udržel svůj vysoký standard a bral stříbro za 136 bodů. Na bronzový stupínek vystoupil Boris za nadšeného potlesku početného týmu Fornobia. Na Terezu sice zbyla jen bramborová medaile, ale vzhledem k její pozici v kvalifikaci byl i sám postup do finále malým zázrakem.
Na závěr se sluší připomenout, že přes vysokou úroveň soutěže historický rekord Karla Mikeše z prvního ročníku (191 bodů) opět odolal.
Zde si můžete pustit videozáznam závěrečného ceremoniálu s vyhlášením vítězů.
Konečné pořadí (nejlepších 16 jednotlivců):
1 | Richard Valenta | 185 | 128 | 156 |
2 | Bořek Patzák | 122 | 144 | 136 |
3 | Boris Skenderija | 134 | 113 | 119 |
4 | Tereza (Claudio Pagani) | 132 | 110 | 107 |
5 | Petr Bittnar | 148 | 128 | |
6 | Jan Stránský | 114 | 121 | |
7 | Ondřej Zobal | 133 | 108 | |
8 | Lorenzo Baldi | 119 | 107 | |
9 | Petr Havlásek | 124 | ||
10 | Pavel Reiterman | 120 | ||
11 | Luboš Řehounek | 119 | ||
12 | Karel Mikeš | 117 | ||
13 | Alex Ryzhkov | 115 | ||
14 | Stanislav Šulc | 114 | ||
15 | Milan Jirásek | 100 | ||
16 | Brent Rees | 85 |
Nejlepší výkon dne: Richard Valenta, 185 bodů ve čtvrtfinále
Platné rekordy
- Družstva: 780 bodů, tým Kájo HOP, MK 2016
- Jednotlivci: 191 bodů, Karel Mikeš, MK 2015