Zkušenosti se stavbou a provozem tepelného čerpadla voda-voda
Poslední aktualizace: květen 2012Rozhodnutí ke stavbě tepelného čerpadla (TČ) přišlo zcela náhodou - při stavbě autobusové zastávky. Před naším domem bagrista objevil meliorační studnu. Při bližším ohledání jsem zjistil její hloubku 3,5 m, stálý odtok přepadem 3 l/s a teplotu vody 13 C. Tím se zrodil nápad část vody ochladit a použít pro vytápění rodinného domu stojícího 25 m od studny.
Náhodné objevení studny při budování autobusové zastávky. |
Celý následující rok jsem sledoval průtok vody i její teplotu. Studna dávala stabilní průtok a teplota vody neklesla pod 11 C během celého roku. Rozbor vody ukázal na její tvrdost. Do vody jsem dal na dva měsíce přesně odvážené kousky kovů pro stanovení její agresivity a potvrdila se lehká agresivita na měď, hliník, zinek a ocel. Primární výměník TČ proto musel být zhotoven z nerezu namísto z obvyklé mědi.
Komerční TČ jsem od počátku zavrhl, zdála se mi jednak předražené a technicky nevyhovující, např. měděný výměník na primární straně, který nebyl vhodný na lehce agresivní vodu. Velkou službu udělala kniha od Ing. A. Žeravíka Stavíme tepelné čerpadlo. Shodně s ním jsem došel k závěrům:
- Nejtěžší je nějak začít. Téměř všichni známí mě na počátku od stavby TČ zrazovali. Racionální argumentace, že TČ je svým principem větší obrácená lednička, kterou má každý doma, neobstály.
- Primárním motivem pro stavbu TČ nebyla úspora peněz, ale využití okolních tepelných zdrojů. Vytápění přímotopy mě už delší dobu vadilo z hlediska komfortu i ekologie. TČ se stalo otázkou preferencí a životního stylu.
- TČ musí být spolehlivé, aby fungovalo i v době delší nepřítomnosti. V případě totálního selhání bude v záloze elektrokotel a krbová kamna.
- TČ musí být vyrobeno z běžných chlaďařských součástí, aby bylo možno ho bezproblémově udržovat a nebýt vázán na mnohdy specializovaný, předražený, či daleký servis.
- Stavba přívodního potrubí i topných okruhů se bude muset udělat svépomocí či koordinovat. Jedná se o rekonstrukci a spousta věcí se musí řešit uváženě a vyžaduje čas, nikoli hrubou sílu.
- Nemá smysl žádat o státní dotace. Dosáhl bych na max. 30 tis. za cenu neúměrného papírování a byrokracie.
- Výrobu chlaďařské části TČ svěřím odborníkovi Ing. A. Žeravíkovi. Nemám potřebné zkušenosti, čas, ani vybavení. Připojení k okruhům i stavba nebude činit větší potíže.
Časový harmonogram stavby
Celou stavbu jsem provedl legálně jako nepodnikající fyzická osoba. Studna jako primární zdroj tepla leží na obecním pozemku. Bylo proto nutné domluvit s obcí věcné břemeno pro položení potrubí délky cca 4 m. Účastníkem územního a stavebního řízení je obec, stavební úřad, já a další dotčené orgány státní správy. Všechny úřady mi vyšly vstříc a vyřízení všeho znamenalo pouze spoustu papírování. Naštěstí se nikdo neodvolal ani nedělal problémy. TČ je umístěno do přístavku kvůli nedostatku místa uvnitř RD, případnému vytopení a hluku.- 3.1.2008 - vypracování projektové dokumentace se situací M 1:200 a hydrogeologického posudku.
- 28.1.2008 - zasedání zastupitelstva obce, kde mi bylo odsouhlaseno budoucí věcné břemeno pro položení potrubí.
- 11.2.2008 - žádost o stanovisko správce povodí, obdrženo již 14.2.2008.
- 17.2.2008 - žádost o vydání rozhodnutí o umístění stavby nebo zařízení (pro územní řízení). Zasláno na místní stavební úřad.
- 27.2.2008 - vystavení kladného stanoviska od obecního úřadu pro vydání územního rozhodnutí a stavebního povolení.
- 25.2.2008 - žádost o stanovisko Odboru životního prostředí, obdrženo 17.3.2008.
- 6.4.2008 - žádost o stavební povolení. Zasláno na místní stavební úřad.
- 10.4.2008 - veřejné ústní jednání pro sloučené územní a stavební řízení. Přítomen byl starosta, zástupce stavebního úřadu a já.
- 4.6.2008 - vydání stavebního povolení, 23.6.2008 nabylo právní moci, správní poplatek 1000 Kč.
- 9.7.2008 - začátek stavby svépomocí, bagrování atd.
- 23.8.2008 - revizní zpráva elektřiny TČ.
- 13.9.2008 - konec stavby svépomocí, začátek topné sezony a spuštění TČ naostro. Formálně se jednalo o zkušební provoz, zatím bez vydání kolaudačního souhlasu.
- 14.11.2008 - zaměření geometerického plánu, zakreslení a ověření na katastru 30.1.2009.
- prosinec 2009 - série jednání s ČEZem o změně tarifu pro tepelné čerpadlo na D56. Nebyla potřeba kolaudace, postačila revizní zpráva a čestné prohlášení o instalaci TČ. Zároveň výměna hlavního jističe z 3x32A na 3x25A.
- 19.5.2009 - žádost o kolaudační souhlas.
- 22.6.2009 - kontrolní prohlídka stavby stavebním úřadem.
- 22.6.2009 - vydán kolaudační souhlas s užíváním stavby.
- 8.7.2009 - podepsána Smlouva o zřízení věcného břemene s obcí. Na základě smlouvy vloženo věcné břemeno na katastr. Správní poplatek obci 500 Kč, katastru 500 Kč.
Technické provedení a detaily
TČ je připojeno na akumulační nádrž objemu 500 l a dále na velké litinové radiátory ústředního topení. Všechny okruhy TČ i ústředního topení byly nově vybudovány. Do akumulační nádrže je dále vložen měděný výměník na předehřev teplé užitkové vody. K ocelovému výměníku uvnitř akumulační nádrže je zkušebně připojen solární panel pro letní provoz. Během zimy při -12 C byla max. teplota v akumulační nádrži 45 C. Skutečný topný faktor (COP) TČ se započtením všech oběhových čerpadel i samonasávacího čerpadla je 3,2. Pár obrázků z realizace pro ilustraci.
Začátek stavby přístřešku pro TČ. Ze zdi jsou vidět měděné trubky pro připojení okruhu ústředního topení. Vzadu stojí jednotka TČ, pod zastávkou je studna pro odběr vody. | Základy pro přístřešek. Napravo ze země tepelně izolované přívodní a odvodní potrubí primárního okruhu. |
. | |
Téměř hotový přístřešek pro TČ. | První běh jednotky TČ zapojené na funkční okruhy, bez tepelných izolací. Na spodní části je vidět námraza za TEV. |
Po obalení izolacemi. | TČ se samonasávacím čerpadlem SVA na primárním okruhu. |
Akumulační nádrž. Odspoda: přetlakový pojistný ventil, výstup ze solárního výměníku, vstup TČ, výstup topení, čidlo pro solární panel, solární výměník vstup, výstup TČ, elektrokotel, 2x předehřev TUV, čidlo teploty pro TČ, bimetalový teploměr, tlakoměr. | Pohled ze dveří na akumulační nádobu a elektrickou část s elektroměrem pro odečítání spotřeby. |
Hotový přístřešek s osazenými solárními kolektory. Solární panel běží převážně od května do září, na zimu se přepne na TČ. |
Následující obrázek ukazuje schéma TČ a topenářských okruhů ke květnu 2012 po několika drobných úpravách. Celý systém funguje prakticky bez větších závad a uvedené hodnoty z obrázku byly potvrzeny alespoň přibližným měřením. Na obrázku jsou uvedeny průtoky, výkony těles, dimenze trubek a obvyklé teploty. Podobný obrázek mě zoufale chyběl při počátku stavby.
Schéma okruhů TČ ke květnu 2012. Uvedené zapojení je v provozu od 09/2008 a je plně funkční pro specifikovaný RD. |
Následující schéma ukazuje připojení solárních okruhů na stávající akumulační nádobu pro TČ. Solární okruh má vlastní regulátor Regulus SRS3, který umí měřit statistiku, vychlazovat kolektory a pracovat v různých zapojeních.
Schéma solárního okruhu pro dva kolektory. Uvedené zapojení je v provozu od 05/2012 a je plně funkční. |
Během prvního roku jsem musel ještě vyléčit pár dětských nemocí, které jsou ostatně běžné u všech věcí:
- Původně osazené polské ponorné čerpadlo ve studni shořelo po třech měsících provozu. Došel jsem k závěru, že lepší bude standardní SVA od Sigmy uložené na suchu a s větším hlukem než ponorka. Sací výška cca 2 m je výhodná pro SVA.
- Došlo k malému úniku chladiva R407c vlivem povolení převlečných matek na sběrači chladiva. V průhledítku se začaly objevovat bublinky. Chlaďař doplnil 0,2 kg chladiva a detektorem nezjistil žádné další netěsnosti.
- Došlo k ucpání vstupního vodního filtru, který byl zbytečně jemný. Nakonec jsem z plastové tvrdé sítě proti hmyzu udělal filtr s velikostí ok asi 1,0 mm. Filtr slouží pouze k zachycení hrubých nečistot a prakticky není nutné ho čistit.
Změřené parametry tepelného čerpadla. |
Závěr
Podle mého názoru zvládne stavbu TČ alespoň trochu šikovný kutil. Stejně jako kolem jiných nemasových projektů, i zde existuje komunita lidí, kteří rádi pomohou či poradí. Tak je zamýšlen i tento článek.- Všichni úředníci byli velmi vstřícní a i zvědaví na výsledky. Kromě povinné byrokracie nebyly další problémy.
- Akumulační nádrž na 500 l je na spodní hranici kapacity. Teplotní diference pro spínání TČ je nastavena na 5 C a není komfortem nijak znát. Pro tepelné ztráty 7 kW při -18 C by byla výhodnější akumulační nádrž 1000 l. Menší velikost 500 l byla volena s ohledem na hmotnost, cenu a velikost nádoby.
- Ideální je stav novostavby, ne rekonstrukce. Vhodné se jeví propojení nízkoteplotního vytápění s předehřevem TUV. Ideální by bylo podlahové topení, které při rekonstrukci nešlo dodatečně udělat.
- Samotná stavba okruhů ústředního topení, primárního potrubí a zapojení TČ trvala asi půl roku včetně příprav. Přibližně stejnou dobu zabralo jednání s úřady.
- Mnoho lidí má starou a nevyužívanou studnu. Možná i ona by byla vhodná jako zdroj tepla po provedení čerpací zkoušky.
- K přiznání tarifu pro tepelné čerpadlo nebyla potřebná kolaudace, pouze čestné prohlášení.
- Přímotopy spotřebovaly okolo 80 % elektřiny z celého příkonu RD, TČ okolo 55%, dle typu zimy. Původně RD spotřeboval 25 MWh elektřiny za rok, nyní okolo 10 MWh za rok (zároveň výměna oken a drobné lokální zateplení). Tepelný komfort se přitom jednoznačně zvýšil.
- Solární kolektory jsou osazeny spíše pro provoz mezi květnem a zářím. Během léta dobře předehřívají vodu v akumulační nádrži. Maximální teplota v akumulační nádrži je nastavena na 85C, využívá se noční vychlazování proti přehřívání systému. Systém je dimenzován i na stav stagnace, kdy se nemrznoucí kapalina vytlačí vlivem nadměrného přehřátí do expanzní nádoby. Potrubí je měděné letované s topenářskými šroubeními pro případnou demontáž/údržbu.
- TČ hřeje dvakrát: teplotou a u srdce. Ačkoliv se nejedná o mimořádný a poslední výkřik techniky, je funkční a postavené TČ tou nejlepší odměnou za vynaloženou dřinu. Z výsledku samozřejmě profitují všichni členové domácnosti.